**Numerické metody pro řešení úloh na vlastní čísla. ƒČástečný problém a úplný problém. Mocninná metoda a metoda Rayleighova podílu. Ortogonální transformace. Singulární rozklad matice. Využití pro rešení obecných soustav lineárních algebraických rovnic.** ### Vlastní čísla Je dána čtvercová matice $A$ řádu $n$. Vlastní vektor $v$ je nenulový vektor, pro který platí $Av = \lambda v$. Číslo $\lambda$ se nazývá vlastním číslem matice $A$. - $Av = \lambda x$ - $\lambda$ ... vlastní číslo - $x$ ... vlastní vektor (nenulový) - charakteristická rovnice ... $\det(A - \lambda I) = 0$ - kořeny jsou vlastní čísla - spektrální matice ... $A = \text{diag}(\lambda_{1}, \lambda_{2}, \dots, \lambda_{n})$ Typy problémů - **úplný problém**: úlohou je najít všechna vlastní čísla - **částečný problém**: úlohou je najít pouze některá vlastní čísla (obvykle s největší absolutní hodnotou) ### Mocninná metoda Řeší částečný problém - vlastní číslo matice $A$ s největší absolutní hodnotou. **Předpoklady** - matice $A$ má $n$ LN vlastních vektorů - existuje právě jedno dominantní vlastní číslo - vlastní čísla lze seřadit: $|\lambda_{1}| > |\lambda_{2}| \geq |\lambda_{3}| \geq \dots \geq |\lambda_{n}|$ **Algoritmus** - **vstup**: čtvercová matice $A$ a sloupcový vektor $y^{(0)}$ (např. samé jedničky) - **zastavovací podmínka**: $|\lambda^{(k+1)} - \lambda^{(k)}| < \epsilon$ 1. pomocí iterační formule $y^{(k+1)} = A\cdot y^{(k)}$ počítáme další $y^{(k+1)}$ pro $k = 0, 1, \dots$ 2. z vektoru $y^{(k+1)}$ vybereme index $i$, kde je absolutní hodnota $|y^{(k+1)}_{i}|$ největší 3. vypočítáme přibližné vl. číslo $\displaystyle\lambda^{(k+1)} = \frac{y^{(k+1)}_{i}}{y^{(k)}_{i}}$ - použijeme hodnoty na $i$-tém indexu v aktuálním a předchozím vektoru $y$ 4. opakujeme, pokud neplatí zastavovací podmínka **Poznámky** - kvůli přetečení/podtečení je vhodné vektor $y^{(k+1)}$ v každém kroku normovat - $\displaystyle y^{(k)} = \frac{y^{(k)}}{\Vert y^{(k)}\Vert}$ ### Metoda Rayleighova podílu Tato metoda je velice podobná mocninné metodě, ale pro výpočet lambdy použijeme **jiný vzorec** níže. $\displaystyle\lambda_{k} = \frac{y^{(k-1)^T} \cdot y^{(k)}}{y^{(k-1)^T} \cdot y^{(k-1)}}$ **Předpoklady** - stejné jako u mocninné metody - **navíc**: matice $A$ je **blízce symetrická** (hodnoty jsou téměř symetrické) - vlastní vektory jsou díky tomu ortonormální - $v_{i}^Tv_{j} = 0; \quad i\neq j$ - $v_{i}^Tv_{i} = 1$ **Poznámky** - konverguje k nule zhruba dvakrát rychleji ### Ortogonální transformace **Podobnost matic** - matice $A$ a $B$ jsou si podobné, pokud existuje matice $P$, pro kterou platí $P^{-1}AP = B$ nebo $A = PBP^{-1}$ - podobné matice mají **stejná vlastní čísla** **Princip** - využijeme podobnosti matic - konstruujeme posloupnost vzájemně podobných matic, která konverguje k matici, jejíž vlastní čísla se dají snadno určit - posloupnost vzájemně podobných matic: $A_{k+1} = Q_{k}^TA_{k}Q_{k}, \quad k = 0,1,2,\dots$ **Metoda QU-rozkladu** - používáme pro obecnou matici - $A = QU$ - $Q$ ... ortogonální matice - $QQ^T = I$, tedy $Q^T = Q^{-1}$ - $U$ ... horní trojúhelníková matice - $B = UQ$ Příkladem ortogonální matice je matice rovinné rotace o úhel $\alpha$. - pro dostatečně velké $k$ je $A^k$ horní trojúhelníková matice $$ \begin{bmatrix} \cos \alpha & -\sin \alpha \\ \sin \alpha & \cos \alpha \end{bmatrix} $$ **Metoda Jacobiovy diagonalizace** - používáme, když $A$ je reálná symetrická matice - poté existuje ortogonální matice $Q$ taková, že platí $Q^TAQ = A$ - $A$ ... spektrální matice = matice s vlastními čísly na diagonále - **postupné nulování** prvků mimo diagonálu (iteračně konvergují k nulám)