diff --git a/KIV UIR/01. Základní pojmy.md b/KIV UIR/01. Základní pojmy.md
new file mode 100644
index 0000000..6ced2f2
--- /dev/null
+++ b/KIV UIR/01. Základní pojmy.md	
@@ -0,0 +1,25 @@
+# Základní pojmy
+
+**Inteligence**
+- shopnost člověka abstraktně a rozumně přemýšlet a od toho odvozovat účelná jednání (přijímat účelná rozhodnutí)
+
+**Umělá inteligence**
+- schopnost počítače (stroje) abstraktně a rozumně přemýšlet a od toho odvozovat účelná jednání (přijímat účelná rozhodnutí)
++ schopnost počítačových programů napodobovat inteligenci člověka
+- věda o vytváření strojů, které budou při řešení určitého úkolu užívat takového postupu, který - kdyby ho dělal člověk - bychom považovali za projev jeho inteligence
+
+**Turingův test**
+- dokážeme rozlišit stroj od člověka dle chování?
+	- ne -> inteligentní
+	- splněno 2023 (ChatGPT)
+
+**Oblasti umělé inteligence**
+- řešení úloh
+- hry
+- automatické dokazování
+- počítačové vidění
+- reprezentace znalostí a expertní systémy
+- porozumění přirozenému jazyku
+- robotika
+- automatické řízení
+- plánování
diff --git a/KIV UIR/02. Řešení a dekompozice úloh.md b/KIV UIR/02. Řešení a dekompozice úloh.md
new file mode 100644
index 0000000..4d855fc
--- /dev/null
+++ b/KIV UIR/02. Řešení a dekompozice úloh.md	
@@ -0,0 +1,110 @@
+# Řešení úloh
+
+**Úloha**
+- dvě množina stavů
+	- $X = \{x_{1}, x_{2}, \dots, x_{k}\}$ ... množina výchozích stavů
+	- $Y = \{y_{1}, y_{2}, \dots, y_{m}\}$ ... množina cílových stavů
+- zobrazení $X \to Y$
+
+**Řešením úlohy**
+- postup (posloupnost operací), kterým převedeme úlohu z některého výchozího stavu $x_{i}$ do definovaného cílového stavu $y_{j}$
+
+**Posloupnost stavů**
+- $x_{i} = s_{0}, s_{1}, \dots, s_{t} = y_{j}$
+- pro přechod mezi jednotlivými $s_{i}$ slouží operátory $r_{i}$ popisující elementární operace
+
+**Operátory**
+- $\text{R} = \{r_{1}, r_{2}, \dots, r_{l}\}$
+- úlohu vyjádříme jako $x_{i} \to^{R_{Kij}} y_{j}$
+
+**Definice úlohy**
+- trojice $(X, Y, R)$
+- vždy známe dvě složky a třetí určujeme
+	- $(X, ?, R)$ ... deduktivní
+	- $(?, Y, R)$ ... abduktivní
+	- $(X, Y, ?)$ ... induktivní
+
+## Hledání řešení úlohy
+
+Hledáme takové sestavení operátorů $R$, které vyhovuje zadaným množinám stavů $X$ a $Y$ a je v nějakém (obvykle daném) smyslu optimální.
+
+**Postup**
+- metodou pokusů a omylů vytváříme strom řešení úlohy
+- současným prohledáváním hledáme takový kompoziční operátor $R_{Kij}$ (sestavení operátorů), který vyhovuje množinám stavů $X$ a $Y$
++ procházení stromu řešení
+	- deterministické
+	- náhodné
+	- heuristické
+
+**Předpoklady**
+1. existuje konečná **množina stavů** $S = \{s_{i}\}$, ve kterých se může úloha nacházet
+2. existuje alespoň jeden **výchozí** (**počáteční**) **stav** úlohy $s_{0} \in S$
+3. existuje konečná množina **cílových** (**požadovaných**) **stavů** úlohy $G = \{g_{j}\}$, přičemž $G \subseteq S$
+4. existuje konečná množina **elementárních operátorů** $R = \{r_{l}\}$, které převádějí úlohu ze tavu $s_{p}$ do stavu $s_{q}$
+
+**Stavový prostor** - definován dvojice $(S, R)$
+
+**Konkrétní řešení úlohy**
+- definováno trojicí $(s_{0}, s_{j}, R_{K_{0}j})$ na $S$
+- $R_{K_{0}j}$ - kompoziční operátor pro převod úlohy z $s_{0}$ do $s_{j} = g_{_{k}}$
+
+**Řešení úlohy ve stavovém prostoru**
+- kompoziční operátor $R_{K_{0}j} = r_{1}r_{2}r_{3}\dots r_{r-1}r_{r}$ takový, že
+	- $s_{1} \leftarrow r_{1} (s_{0})$
+	- $s_{2} \leftarrow r_{1} (s_{1}) = r_{2}(r_{1}(s_{0}))$
+	- ...
+	- $s_{r} \leftarrow r_{r} (s_{r-1}) = r_{r}(r_{r-1}(\dots r_{1}(s_{0}))$
+
+## Reprezentace úlohy stromovým grafem
+
+**Pojmy**
+- **uzly grafu** - stavy úlohy
+- **hrany grafu** - přechody mezi stavy
+- **bezprostřední následovník** - uzly, které mají stejného rodiče
+- **expanze uzlu** - nalezení všech bezprostředních následovníků uzlu
+- **hloubka uzlu** - počet hran do něj vedoucích z uzlu $s_{0}$
+
+**Strom řešení úlohy**
+- jediný uzel bez bezprostředního předchůdce - **kořen**
+- u každého uzlu určujeme rekurzivně jeho hloubku
+	- kořen - 0
+	- následovník uzlu s hloubkou $d$ má hloubku $d+1$
+- uzly bez bezprostředního následovníka jsou
+	- cílovými stavy úlohy
+	- stavy bez aplikovatelných operátorů
+	- stavy, o kterých jsme rozhodli, že je nemá smysl rozvíjet
+- orientovaná hrana - přechod ze starého do nového stavu (aplikace operátoru)
+
+**Nalezení řešení úlohy**
+- nalezení cesty spojující kořen s listem, který reprezentuje cílový stav úlohy
+
+## Produkční systém
+
+**Složky**
+- **databáze úlohy** - fakta
+- **báze znalostí** - produkční pravidla
+	- podmínka -> akce
+- **řídíci mechanizmus**
+	- provádí volbu, které pravidlo bude použito
+	- vybírá fakta z databáze, která budou dosazena do podmínky
+	- ukončuje výpočet, pokud je splněna cílová podmínka
+- **množina cílů**, které mají být splněny
+
+# Dekompozice úlohy
+
+**Hanoiské věže**
+- máme tři tyče: **A, B, C**
+- na tyči **A** je (podle velikosti) $n$ kotoučů
+- úkol: přeskládat z **A** pomocí **C** na tyč **B** (zaps. $n(A, B, C)$) bez porušení uspořádání
++ fáze
+	+ přeskládat $n-1$ kotoučů z A pomocí B na C
+	+ přeložit 1 kotouč z A na B
+	+ překládat $n-1$ kotoučů z C pomocí A na B
+
+**AND/OR grafy**
+- chceme najít cestu $a \to z$
+- pomocí AND/OR grafu rozdělíme problém na podproblémy
+	- cesta přes k, cesta přes l
+- pokud máme OR vrchol, tak stačí projít jediného následníka
+- pokud máme AND vrchol, musíme projít všechny následníky
++ **celkové řešení** = podgraf AND/OR grafu, který nevynechá žádného následníka AND uzlu
diff --git a/KIV UIR/02. Řešení úloh.md b/KIV UIR/02. Řešení úloh.md
new file mode 100644
index 0000000..765690b
--- /dev/null
+++ b/KIV UIR/02. Řešení úloh.md	
@@ -0,0 +1,91 @@
+# Řešení úloh
+
+**Úloha**
+- dvě množina stavů
+	- $X = \{x_{1}, x_{2}, \dots, x_{k}\}$ ... množina výchozích stavů
+	- $Y = \{y_{1}, y_{2}, \dots, y_{m}\}$ ... množina cílových stavů
+- zobrazení $X \to Y$
+
+**Řešením úlohy**
+- postup (posloupnost operací), kterým převedeme úlohu z některého výchozího stavu $x_{i}$ do definovaného cílového stavu $y_{j}$
+
+**Posloupnost stavů**
+- $x_{i} = s_{0}, s_{1}, \dots, s_{t} = y_{j}$
+- pro přechod mezi jednotlivými $s_{i}$ slouží operátory $r_{i}$ popisující elementární operace
+
+**Operátory**
+- $\text{R} = \{r_{1}, r_{2}, \dots, r_{l}\}$
+- úlohu vyjádříme jako $x_{i} \to^{R_{Kij}} y_{j}$
+
+**Definice úlohy**
+- trojice $(X, Y, R)$
+- vždy známe dvě složky a třetí určujeme
+	- $(X, ?, R)$ ... deduktivní
+	- $(?, Y, R)$ ... abduktivní
+	- $(X, Y, ?)$ ... induktivní
+
+## Hledání řešení úlohy
+
+Hledáme takové sestavení operátorů $R$, které vyhovuje zadaným množinám stavů $X$ a $Y$ a je v nějakém (obvykle daném) smyslu optimální.
+
+**Postup**
+- metodou pokusů a omylů vytváříme strom řešení úlohy
+- současným prohledáváním hledáme takový kompoziční operátor $R_{Kij}$ (sestavení operátorů), který vyhovuje množinám stavů $X$ a $Y$
++ procházení stromu řešení
+	- deterministické
+	- náhodné
+	- heuristické
+
+**Předpoklady**
+1. existuje konečná **množina stavů** $S = \{s_{i}\}$, ve kterých se může úloha nacházet
+2. existuje alespoň jeden **výchozí** (**počáteční**) **stav** úlohy $s_{0} \in S$
+3. existuje konečná množina **cílových** (**požadovaných**) **stavů** úlohy $G = \{g_{j}\}$, přičemž $G \subseteq S$
+4. existuje konečná množina **elementárních operátorů** $R = \{r_{l}\}$, které převádějí úlohu ze tavu $s_{p}$ do stavu $s_{q}$
+
+**Stavový prostor** - definován dvojice $(S, R)$
+
+**Konkrétní řešení úlohy**
+- definováno trojicí $(s_{0}, s_{j}, R_{K_{0}j})$ na $S$
+- $R_{K_{0}j}$ - kompoziční operátor pro převod úlohy z $s_{0}$ do $s_{j} = g_{_{k}}$
+
+**Řešení úlohy ve stavovém prostoru**
+- kompoziční operátor $R_{K_{0}j} = r_{1}r_{2}r_{3}\dots r_{r-1}r_{r}$ takový, že
+	- $s_{1} \leftarrow r_{1} (s_{0})$
+	- $s_{2} \leftarrow r_{1} (s_{1}) = r_{2}(r_{1}(s_{0}))$
+	- ...
+	- $s_{r} \leftarrow r_{r} (s_{r-1}) = r_{r}(r_{r-1}(\dots r_{1}(s_{0}))$
+
+## Reprezentace úlohy stromovým grafem
+
+**Pojmy**
+- **uzly grafu** - stavy úlohy
+- **hrany grafu** - přechody mezi stavy
+- **bezprostřední následovník** - uzly, které mají stejného rodiče
+- **expanze uzlu** - nalezení všech bezprostředních následovníků uzlu
+- **hloubka uzlu** - počet hran do něj vedoucích z uzlu $s_{0}$
+
+**Strom řešení úlohy**
+- jediný uzel bez bezprostředního předchůdce - **kořen**
+- u každého uzlu určujeme rekurzivně jeho hloubku
+	- kořen - 0
+	- následovník uzlu s hloubkou $d$ má hloubku $d+1$
+- uzly bez bezprostředního následovníka jsou
+	- cílovými stavy úlohy
+	- stavy bez aplikovatelných operátorů
+	- stavy, o kterých jsme rozhodli, že je nemá smysl rozvíjet
+- orientovaná hrana - přechod ze starého do nového stavu (aplikace operátoru)
+
+**Nalezení řešení úlohy**
+- nalezení cesty spojující kořen s listem, který reprezentuje cílový stav úlohy
+
+## Produkční systém
+
+**Složky**
+- **databáze úlohy** - fakta
+- **báze znalostí** - produkční pravidla
+	- podmínka -> akce
+- **řídíci mechanizmus**
+	- provádí volbu, které pravidlo bude použito
+	- vybírá fakta z databáze, která budou dosazena do podmínky
+	- ukončuje výpočet, pokud je splněna cílová podmínka
+- **množina cílů**, které mají být splněny
diff --git a/KIV UIR/03. Neinformované a informované metody.md b/KIV UIR/03. Neinformované a informované metody.md
new file mode 100644
index 0000000..c521412
--- /dev/null
+++ b/KIV UIR/03. Neinformované a informované metody.md	
@@ -0,0 +1,75 @@
+# Neinformované metody
+
+- $b$ - faktor větvení
+- $d$ - hloubka cíle
+- $m$ - maximální hloubka větve
+
+**Prohledávání do hloubky** (DFS)
+- prohledá vždy nejlevější a nejhlubší neexpandovaný uzel
+- **vlastnosti**
+	- neúplný (nekonečná větev, cykly)
+	- není optimální
+	- časová složitost $O(b^m)$
+	- prostorová složitost $O(bm)$, lineární
+- možné přidat limit
+	- po dané hloubce nepokračuje dále
+	- řeší problém nekonečné větve
+
+**Prohledávání do šířky** (BFS)
+- prohledá vždy nejlevější neexpandovaný uzel s nejmenší hloubkou
+- **vlastnosti**
+	- úplný (pro konečné b)
+	- optimální podle délky cesty, neoptimální podle obecné ceny
+	- časová složitost $O(b^{d+1})$
+	- prostorová složitost $O(b^{d+1})$ (každý uzel v paměti)
+
+**Prohledávání s postupným prohlubováním** (Iterating deepening DFS)
+- prohledávání do hloubky s postupně se zvyšující limitem
+- procházíme jako DFS, ale jen do hloubky dané limitem
+- **vlastnosti**
+	- úplný (pro konečné b)
+	- optimální (pro $g(n)$ rovnoměrně neklesající funkce hloubky)
+	- časová složitost: $O(b^d)$
+	- paměťová složitost: $O(bd)$
+- kombinace výhod **DFS** a **BFS**
+	- nízké paměťové nároky
+	- optimálnost, úplnost
+
+# Informované metody
+
+**Heuristické hledání nejlepší cesty** (Best-first Search)
+- použití **ohodnocovací funkce** $f(n)$ pro každý uzel
+	- výpočet jeho přínosu
+- seznam uzlů udržujeme uspořádaný (vzestupně) vzhledem k $f(n)$
+- použití **heuristické funkce** $h(n)$ pro každý uzeů
+	- odhad vzdálenosti daného uzlu od cíle
+- čím menší $h(n)$, tím blíže k cíli, $h(\text{Goal}) = 0$
+
+**Hladové heuristické hledání** (Greedy Best-first Search)
+- $f(n) = h(n)$
+- např. vzdálenost vzdušnou čarou
+- v každém kroku expanduji prvně uzel, který se zdá být nejblíže k cíli
+- **vlastnosti**
+	- obecně neúplný (nekonečný prostor, cykly)
+	- není optimální
+	- časová složitost: $O(b^m)$, záleží na funkci $h$
+	- paměťová složitost: $O(b^m)$, každý uzel je v paměti
+
+**Algoritmus A\***
+- ohodnocovací funkce - kombinace $g(n)$ a $h(n)$
+	- $f(n) = g(n) + h(n)$
+	- $g(n)$ - cena cesty do $n$
+	- $h(n)$ - odhad cesty z $n$ do cíle
+	- $f(n)$ - odhad ceny nejlevnější cesty, která vede přes $n$
+- A\* algoritmus vyžaduje tzv. přípustnou heuristiku
+	- $0 \leq h(n) \leq h^*(n)$, kde $h^*(n)$ je skutečná cena cesty z $n$ do cíle
+	- odhad (např. přímá vzdálenost) musí být vždy menší nebo roven ceně libovolné možné cesty do cíle
+- expanduje uzly podle $f(n) = g(n) + h(n)$
+	- expanduje všechny uzly s $f(n) < C^*$
+	- expanduje některé uzly s $f(n) = C^*$
+	- neexpanduje žádné uzly s $f(n) > C^*$
+- **vlastnosti**
+	- úplný (pokud není nekonečno uzlů s $f < C^*$)
+	- optimální
+	- časová složitost: $O((b^*)^d)$, exponenciálné v délce řešení $d$
+	- paměťová složitost: $O((b^*)^d)$, každý uzel v paměti
diff --git a/KIV UIR/04. Evoluční a genetické algoritmy.md b/KIV UIR/04. Evoluční a genetické algoritmy.md
new file mode 100644
index 0000000..08d4fb6
--- /dev/null
+++ b/KIV UIR/04. Evoluční a genetické algoritmy.md	
@@ -0,0 +1,90 @@
+# Evoluční algoritmy
+
+Cílem je modelování evolučních procesů pro účely, které nemají nic společného s biologií.
+
+**Společné rysy evol. algoritmů**
+- pracují zároveň **s celou skupinou** možných řešení zadaného problému místo práce s jednotlivými řešeními
+- řešení **postupně vylepšují** zařazováním nových řešení , získaných kombinací původních
+- kombinace řešení jsou následovány **náhodnými změnami** a **vyřazováním** nevýhodných řešení
+
+**Druhy evol. algoritmů**
+- algoritmy napodobující přirozené evoluční procesy - **genetické algoritmy**
+- algoritmy napodobující činnost mozku - **umělé neuronové sítě**
+
+# Genetické algoritmy
+
+Základní myšlenkou genetických algoritmů je **snaha napodobit vývoj a učení** nějakého živočišného druhu a takto vzniklý algoritmus použít při řešení úloh, které se vyskytují ve složitém, případně i měnícím se prostředí, v němž člověk není schopen dopředu nadefinovat všechny vzniklé případy a správné reakce na ně.
+
+Založeny na třech různých operacích
+- **reprodukce** - každý jedinec je jiný; pokud mu odlišnost umožní lépe přežít, zanechá po sobě více potomků
+- **křížení** - geny se mohou křížit, část od otce, část od matky
+- **mutace** - ovlivnění jedinců jejich prostředím - malé náhodné změny
+
+**Chromozóm**
+- základní prvek generace
+- možnost reprezentace
+	- binárně
+	- permutací přirozených čísel
+
+**Populace**
+- množina chromozómů tvoří populace
+- každý chromozóm uchovává jedno řešení daného problému
+- první populace je náhodně vygenerována
+- základní parametr: velikost populace (počet chromozomů v ní)
+
+**Křížení**
+- ze dvou chromozómů (otec a matka) se spojením vytvoří 1 nebo více nových potomků
+- chromozómy (otec a matka) se rozdělí na stejném náhodném místě
+- vznikne potomek/potomci
+	- použije se jedna část chromozómu od matky a druhá část od otce
+	- u dalšího potomka to může být naopak
+
+**Mutace**
+- používá se, aby se neuvázlo v lokálním optimu
+- náhodná genetická změna některých genů právě vytvořeného potomka
+- příklad: 11011 -> 11001 (na 3. indexu)
+
+**Fitness funkce**
+- udává sílu daného chromozomu
+- má vliv na to, které chromozómy zůstanou v populaci
+
+**Selekce**
+- **Darwinova teorie:** nejlepší přežijí a stvoří potomky
+- různé metody výběru nejlepšího
+	- ruletové kolo (rulet wheel selection)
+		1. získáme sumu fitness funkcí $= S$
+		2. generujeme náhodné číslo z $\langle 0, S\rangle = r$
+		3. procházíme populaci a sčítáme fitness (sčítáme do $x$)
+			- pokud $r > x$ zastav a vrať daný chromozóm
+	- roztřídění nejlepších (rank selection)
+	- steady-state selection
+	- elitism
+
+**Pravděpodobnost křížení**
+- udává četnost křížení
+- 0% -> nová populace kopií původní
+- 100% -> každý potomek stvořen křížením
+
+**Pravděpodobnost mutace**
+- udává četnost mutace nových potomků
+- 0% -> ani jeden chromozóm nebyl změněn
+- 100% -> každý chromozóm je pozměněn
+
+**Algoritmus**
+1. náhodná populace o $n$ chromozómech
+2. ohodnoť každý chromozóm fitnenss funkcí
+3. vytvoř novou populaci
+	- vyber rodiče z populace
+	- vytvoř z rodičů potomky
+	- zmutuj potomky
+	- přidej potomky do populace
+4. starou populaci nahraď novou
+5. pokud není dosaženo konce, vrať se na 2.
+
+**Využití** - optimalizační úlohy
+- rozvrhy
+- chování robotů
+- automatické navrhování mechanických systémů
+- optimalizace rozmístění komunikací, telekomunikací
+- teorie her
+- problém batohu
diff --git a/KIV UIR/05. Klasifikace, rozpoznávání, shlukování a regrese.md b/KIV UIR/05. Klasifikace, rozpoznávání, shlukování a regrese.md
new file mode 100644
index 0000000..5b6d9f2
--- /dev/null
+++ b/KIV UIR/05. Klasifikace, rozpoznávání, shlukování a regrese.md	
@@ -0,0 +1,61 @@
+# Klasifikace
+
+- zařazujeme do předem známéno a pevného počtu tříd
+	- např. rozpoznávání znaků
+- rozlišujeme měřitelné a strukturní vlastnosti objektů
+- mluvíme potom o příznacích a strukturních metodách rozpoznávání
+
+**Algoritmy**
+- klasifikátor na principu kritéria minimální vzdálenosti
+- klasifikátor s diskriminační funkcí
+- kritérium minimální chyby (Bayesův klasifikátor)
+
+**Metody výběru příznaků**
+- náhodný výběr
+	- shora dolů nebo zdola nahoru
+	- postupné ubírání/přidávání znaků
+	- ověření pomocí klasifikátoru
+- dokumentová frekvence
+- TF-IFD (Term Frequency-Inverse Document Frequency)
+- vzájemná informace (Mutual Information, MU)
+
+**Další klasifikační metody**
+- k-nejbližších sousedů
+- klasifikační a regresní stromy
+- maximální entropie
+
+**Bayesův klasifikátor**
+- pro úlohy s neoddělitelnými (prolínajícími se) třídami obrazu
+- předpoklad
+	- jednotlivá pozorování $E_{1}, \dots, E_{k}$ jsou podmíněně nezávislá při platnosti hypotézy $H$
+
+**Support Vector Machine** (SVM)
+- řeší problém binární nebo více-třídní klasifikace tím, že hledá hyperroviny, které nejlépe rozdělují data různých tříd v prostoru funkcí
+
+**Určení klasifikátoru s učitelem a bez**
+- s učitelem
+	- pro vstupní data je určen správný výstup
+- bez učitele
+	- ke vstupním datům není známý výstup
+
+# Rozpoznávání
+
+- počet tříd není předem znám a třídy identifikujeme až během vlastního rozpoznávání (např. rozpoznávání plynulé řeči)
+
+# Shlukování
+
+- objekty zařazujeme do tříd na základě jejich podobnosti
+- třídy nejsou dopředu známé
+
+**Shluk**
+- skupina objektů, které jsou si co nejvíce podobné uvnitř shluku a co nejméně podobné mezi shluky
+
+**K-Means, K-Medoids**
+- ideální při výběru malého počtu shluků z velkého počtu objektů
+- málo odolná vůči nekonzistentním vzorkům dat a šumu
+- nutnost volit počáteční počet shluků $k$
+
+Metriky pro měření vzdálenosti
+- Eukleidovská vzdálenost
+- Manhattan vzdálenost
+- Cosinová vzdálenost
diff --git a/KIV UIR/06. Neuronové sítě.md b/KIV UIR/06. Neuronové sítě.md
new file mode 100644
index 0000000..dfd32fc
--- /dev/null
+++ b/KIV UIR/06. Neuronové sítě.md	
@@ -0,0 +1,70 @@
+# Neuronové sítě
+
+**Neuron**
+- mozková buňka, která má za úkol **sběr**, **zpracovávání** a **šíření signálů**
+- mozek
+	- $10^{11}$ neuronů, více než 20 typů, $10^{14}$ synapsí
+	- 1ms - 10ms cyklus nosiče informace
+		- signály = výkyvy elektrických potenciálů (se šumem)
+
+**Počítačový model**
+- matematický model neuronu (McCulloch & Pitts, 1943)
+- při **spojení** do **neuronové sítě** mají schopnost **tolerovat šum** ve vstupu a **učit se**
+- jednotky v neuronové síti (units)
+	- propojeny vazbami (links)
+	- vazba z jednotky $j$ do $i$ propaguje aktivaci $a_j$ jednotky $j$
+	- každá vazba má číselnou váhu $W_{j,i}$ (síla + znaménko)
+- účel aktivační funkce
+	- jednotka má být aktivní ($\approx +1$) pro pozitivní příklady, jinak neaktivní $\approx 0$
+	- aktivace musí být nelineární, jinak by celá síť byla lineární
+- kombinacemi těchto jednotek do sítě můžeme implementovat libovolnou Booleovskou funkci
+
+## Struktury neuronových sítí
+
+**Sítě s předním vstupem**
+- necyklické
+- implementují funkce
+- nemají vnitřní paměť
+- **příklad**
+	- síť 5-ti jednotek - 2 vstupní, 1 skrytá vrstva (2 jednotky), 1 výstupní jednotka
+- = parametrizovaná nelineární funkce vstupu
+
+**Rekurentní sítě**
+- cyklické
+- vlastní výstup si berou opět na vstup
+- složitější a schopnější
+- výstup má (zpožděný) vliv na aktivaci (= paměť)
+- **Hopfieldovy sítě**
+	- symetrické obousměrné vazby; fungují jako asociativní paměť
+- **Boltzmannovy stroje**
+	- pravděpodobnostní aktivační funkce
+
+**Perceptron**
+- nejjednodušší model neuronové sítě s učením s učitelem
+	- pouze jedna vstupní jednotka
+	- nízká vyjadřovací síla
+	- pro složitější klasifikaci - více výstupních jednotek
+	- dokáže reprezentovat hodně Bool. funkcí - AND, OR, NOT, ...
+- výhody
+	- existuje jednoduchý učící algoritmus pro libovolnou lineárně separabilní funkci
+- učení perceptronu
+	- upravování vah, aby se snížila chyba na trénovací sadě
+	- učící pravidlo pro perceptron konverguje ke správné funkci pro libovolnou lineárně separabilní množinu dat
+- limity jednoduchého perceptronu
+	- algoritmus je konečný právě tehdy, když je množina (učící) lineárně separovatelná a pokud existuje řešení
+
+**Vícevrstvé neuronové sítě**
+- vrstvy jsou obvykle úplně propojené
+- počet skrytých jednotek je obvykle volen experimentálně
+- dostatečná vyjadřovací síla
+	- s **jednou** skrytou vrstvou - všechny spojité funkce
+	- se **dvěma** skrytými vrstvami - všechny funkce
+	- těžko se ovšem pro konkrétní síť zjišťuje její prostor reprezentovatelných funkcí
+- učení
+	- pravidla pro úpravu vah
+		- výstupní vrstva - stejné jako u perceptronu
+		- skryté vrstvy - **zpětné šíření** (back-propagation) chyby z výstupní vrstvy
+	- problémy učení
+		- dosažení lokálního minima chyby
+		- příliš pomalá konvergencce
+		- přílišné upnutí na příklady -> neschopnost generalizovat
diff --git a/KIV UIR/07. Strukturní a příznakové metody rozpoznávání.md b/KIV UIR/07. Strukturní a příznakové metody rozpoznávání.md
new file mode 100644
index 0000000..897dc39
--- /dev/null
+++ b/KIV UIR/07. Strukturní a příznakové metody rozpoznávání.md	
@@ -0,0 +1,67 @@
+# Strukturní metody rozpoznávání
+
+Strukturní popisy rozpoznávaných objektů
+- primitiva
+- vlastnosti primitiv
+- relace mezi primitivy
+	- prostorové
+	- časové
+	- funkční
+
+Vytvořený symbolický popis - obraz vystihuje (popisuje) strukturní vlastnosti objektu.
+
+Strukturní popisy (obrazy)
+- řetězec symbolů označující primitiva
+- relační struktura
+- graf (obecný, speciální, ...)
+
+Strukturní popisy objektů (= slova) příslušejících do téže třídy tvoří jazyk třídy.
+
+Rozpoznávání strukturně popsaných objektů = **rozhodnutí**, zda vytvořený strukturní popis objektu (slovo) **je slovem** (frází) **jazyka příslušné třídy**.
+
+Výhody strukturních metod rozpoznávání:
+- invariantní na pozici a natočení obrazu
+- méně složité popisy u složitých objektů
+
+**Tvorba strukturních popisů**
+1. nalézt všechna primitiva a přiřadit jim prvky nosiče struktury
+2. každému prvku struktury přiřadit vlastnost (unární relaci) označenou jménem (symbolem) odpovídajícího primitiva
+3. určit vztahy mezi primitivy (binární relace), čímž vytvoříme relační strukturu
+4. doplnit případnou informaci číselné povahy (vytvoříme sémantickou informaci, popř. sémantický vektor)
+
+**Extrakce primitiv, vytváření strukturních obrazů**
+1. počet typů (druhů) primitiv i relací (vztahů) mezi nimi by měl být co nejmenší
+2. primitiva by měla odpovídat základním (přirozeným) strukturním elementům objektu, jimiž lze objekt vyčerpávajícím způsobem popsat; přitom primitiva musejí být snadno extrahovatelná a klasifikovatelná (nejčastěji některou příznakovou metodou)
+3. nalezení (určení) primitiv a relací mezi nimi (způsob nalezení, algoritmus, …) by mělo být algoritmicky co nejjednodušší
+
+**Příklady**
+- extrakce primitiv Freemanovým kódem (směrová růžice)
+- rozpoznávání geometrických objektů
+
+# Příznakové metody rozpoznávání
+
+Obrazy objektů jsou reprezentovány vektory příznaků $x$, **zařazování obrazů do tříd** se nazývá **klasifikace** deterministickým nebo stochastickým rozhodovacím pravidlem ve tvaru $\omega = d(x)$, resp. $\omega = d(x, q)$, kde
+- $x$ je klasifikovaný obraz objektu,
+- $q$ je vektor nastavení klasifikátoru.
+
+**Dělení**
+- klasické statistické metody rozpoznávání založené na použití tzv. diskriminačních funkcí (Fisher) nebo pravděpodobnostech příslušnosti ke klasifikačním třídám (Bayes)
++ metody založené na strojovém učení (učení z příkladů)
+	+ učení s učitelem (supervised learning)
+	+ učení bez učitele (unsupervized learning)
++ metody založené na použití umělých neuronových sítí, tzv. neuronové klasifikátory
+
+**Klasifikátor s diskriminační funkcí**
+- pro každou třídu určíme diskriminační funkci
+- pro všechny obrazy patřící do $r$-té třídy musí platit
+	- $g_{r}(x) > g_{s}(x), r\neq s$
+- rozhodovací pravidlo
+	- $\omega_{r} = \max(g_{s}(x))$
+
+**Klasifikátor na principu kritéria minimální vzdálenosti**
+- porovnávání klasifikovaných obrazů se vzorovými obrazy - tzv. etalony
+- neznámé obrazy klasifikujeme stejně jako nejbližší klasifikované
+
+**Kritérium minimální chyby** (Bayesův klasifikátor)
+- pro úlohy s neoddělitelnými (prolínajícími se) třídami obrazů
+- příslušnost k dané třídě lze určit jen s určitou pravděpodobností